Antonín Baudyš: Libye, Sýrie, peklo a ráj

Alespoň podle listu Washington Post. A to, že Spojené státy nalily v uplynulých letech množství peněz syrským rebelům dokazují podle téhož washingtonského zdroje i kabelogramy z wikileaks. Geopolitický význam Sýrie je v současné době jenom jeden. V okamžiku, kdy Západ začne bombardovat Irán, a že posledních šest let žádný jiný zahraničně-politický cíl Západ nemá, v tu chvíli může dojít k významné komplikaci: íránský spojenec Syrie provede vojenskou odvetu na Izraeli. Nebylo by se tomu z hlediska energií co divit, neboť Izrael je dlouhodobě jedním z hlavních proponentůválky proti Íránu. A tak by sklidil pouze to, co zasel. A proto musí být z pohledu Západu nejdříve zlikvidována Syrie. V oficiálním newspeaku se sice bude mluvit o vyvedení Syrie z policejního režimu do rukou parlamentení demokracie, nicméně se podívejte, jakou parlamentní demokracii a vymlácenou vyhořenou zemi mají Libyjci. 

Libyjský scénář

 Lybie byla vymlácena jen proto, že Západ (Itálie a Francie) už nechtěl za své odebrané avšak nezaplacené zboží (ropa v hodnotě 200 miliard USD) Libyi platit. Usmrcením diktátora dluhy Západu za odebranou a neproplacenou ropu zanikly? Očividně ano. Zapomeňte, že by v Syrii šlo o lidská práva. Když v Zimbabwe tamní prezident přivedl od roku 2000 své obyvatele k bídě a útočil na pozemky kolonistů, nechával přepadat jejich farmy a farmáře zabíjel, Západ nehnul ani prstem, dokonce ani když byly ve hře životy bělochů. Lidská práva jsou páka na veřejné mínění, nic jiného, způsob jak si získat souhlas veřejnosti s intervencí. Mimochodem, v Sýrii platí výjimečný stav nepřetržitě už od roku 1962.

Zapomeňte také na to, že to co navenek vypadá jako vnitrosyrský konflikt není vedeno zvenčí. Oproti předchozí dekádě se však Američané poučili a špinavou práci na Blízkém Východě nechávají na svých evropských spojencích. Zničení Libye si překvapivě vzala na svědomí Francie, stojící nad stejnou ekonomickou propastí jako Španělsko či Itálie, a v případě Syrie se vůči této své bývalé kolonii opět činí, aby své příležitosti nepromeškala. Libye byla ještě předloni zemí s nejvyšší životní úrovní v Africe. Západ tomu udělal přítrž. Jak říká Michael Chossudovski:

"Záměrem bombardování NATO bylo od prvopočátku zničit životní úroveň země, její zdravotnickou infrastrukturu, její školy a nemocnice, její systém dodávek vody. A pak to „znovu vybudovat“ za pomoci dárců a věřitelů, pod záštitou MMF a Světové banky. Diktát „volného trhu“ je nutnou podmínkou pro zavedení západního stylu „demokratické diktatury“. Asi 9000 náletů, desítky tisíc útoků na civilní cíle, včetně obytných oblastí, vládních budov, vodovodního systému a elektráren. (Viz komuniké NATO, 5. září 2011. Od 31. března do 5. září 2011 8140 náletů) Celá země byla bombardována tím nejvyspělejším arzenálem, včetně munice obohacené uranem."

Proč nejde o Sýrii ale o Írán?

Zdá se Vám být náhoda, že je z podpory terorismu (a pro jistotu i antisemitismu) obviňována země, která je shodou okolností druhým největším vývozcem zemního plynu? Vývozcem číslo jedna je Rusko. Zdá se Vám být náhoda, že tato země, která potřebuje potrestat je třetím až čtvrtým vývozcem ropy na planetě? Pokud se Vám zdá, že je tato souvislost náhodná, pravděpodobně vidíte náhodné souvislosti na každém kroku. Náhodou se opět vede diskuse o tom, zda Sýrie přechovává zbraně hromadného ničení. To je mantra, na kterou je Evropan citlivý, takže už si nemusí vybavit okolnosti této mantry v roce 2002. Vylhané tvrzení o ZHN v Iráku naklonilo veřejnost k invazi do Iráku. Bez permanentně kvýající veřejnosti se totiž v demokratických zemích nedá provést nic. Demokratická veřejnost přestane kývat totiž pouze v okamžiku, kdy jí vyrvete telku ze zdi a uzmete lahváče od úst. Zlo Iránu má spočívat ve vývoji jaderných zbraní. Samozřejmě, Írán obklíčen vojenskými základnami ze všech stran nemá právo jadernou energii vyvíjet. Zatímco nás na jiném místě poradce premiéra (pro lidská práva!) Roman Joch ujišťuje v diskusi s Danielem Veselým, že pouze díky jaderným zbraním se Západní Evropa v době studené války mohla ubránit početní přesile Sovětů, ergo jaderné zbraně jediné byly schopné zajistit Evropě mír. A stejně tak by jej zajistily i Íránu. Až na to, že práva na zbraně, která máme my, upíráme týmiž zbraněmi druhým. Zejména pokud sedí na jedné z hlavních světových zásobáren plynu a nafty. 

Sto zemí pod vojenskou intervencí

 Situace je přesně opačná: jadernými zbraněmi v největším počtu disponují Spojené státy, kterážto země jako jediná z jaderného klubu v současnosti podniká v současnosti vojenské operace více než ve stovce zemí světa. Alespoň podle amerického admirála Williama H. McRavena, hlavy velitelství speciálních sil Spojených států (SOF). V roce 2011 se v USA dokonce v kongresu hlasovalo o vyhlášení permanentní války. Permanentní revoluce Fidela Castra je proti tomu nedělní svačina. Nemluvě o válce finanční a klimatické, která se vede paralelně také, a to pravděpodobně nejenom proti ideovým protivníkům. Až na to, že klimatická válka může ve finále snadno postihnout i výchozí zemi, což se letos také stalo, pakliže to není také záměr.

To už tu (ne)jednou bylo

Proti Syrii Západ intrikoval již před padesáti lety. CIA už v roce 1957 měla vypracovaný plán, jak ospravedlnit invazi Jordánska a tehdy ještě zpřáteleného Iráku. Invaze z Turecka se tehdy však jevila jako neproveditelná a plán nebyl proveden. Po padesáti pěti letech se však tento plán dostává na scénu a probíhá jako přes kopírák. Britský deníkGuardian, k tomuto padesát let starému plánu v roce 2003 napsal mj. toto:  "Zpráva uvádí, že jakmile bude vytvořena nezbytná míra strachu, zinscenují se pohraniční potyčky, aby se vytvořila záminka pro Irák a Jordánsko k vojenské intervenci. Sýrie se musí naaranžovat, „aby vypadala jako sponzor spiknutí, sabotáží a násilností směřovaných proti sousedním vládám,“ říká zpráva. „CIA a SIS by měly využít svých schopností, jak psychologických, tak i akčních, ke zvýšení napětí.“ To znamená operace v Jordánsku, Iráku a Libanonu, které nabudou formu „sabotáží, národních spiknutí a různých silně ozbrojených aktivit,“ aby se to svedlo na Damašek. Tento plán volal po financování „Výboru Svobodné Sýrie“ a po vyzbrojování „politických frakcí s militantními či jinak akčními schopnostmi“ uvnitř Sýrie. CIA a MI6 měly podněcovat vnitřní povstání např. u Druze na jihu, aby se pomohli osvobodit političtí vězni držení ve zdejším žaláři Mezze a rozdmýchat aktivitu Muslimského bratrstva v Damašku."

Vzbouřence v Syrii řídí člen NATO, Turecko

A jaká je situace dnes? Nepokoje v Sýrii se řídí z Turecka, ze základny ležící v blízkosti americké letecké základny Indirlick, (oznámila Reuters), turecká armáda vpadává jen tak do Sýrie, Sýrie zajala čtyřicet tureckých důstojníků, koordinujících akce povstalců a podle tureckých médií je odmítá vrátit nazpět, Američané zajišťují zásobování povstalců zbraněmi a municí, Turecko obviňuje Sýrii ze sestřelení svého průzkumného letadla nad jejím územím. Pokud Vás pozadí dění v Sýrii zajímá, podívejte se tedy více do pozadí letošních událostí. Zjistíte, že nepokoje jsou připravené ke spuštění už od roku 2005. Podívejte se na to, jak je světové zpravodajství jednostraně synchronizováno, jak se po celém světě objevují tytéž nepodložené informace ze strany syrského disentu, placeného Západem. Jak jsou dlouhá léta připravováni lidé, kteří budou ve správné chvíli veřejnosti ukázáni jako zachránci země. V Syrii mělo podle představ Západu už dávno proběhnout humanitární bombardování, už dávno tam mělo panovat stejné peklo, jaké vládne nyní v Libyi zmítané bezvládím a bojůvkami, když by Rusko s Čínou nevyslovilo veto v radě bezpečnosti OSN.

Ničit postupně jednu zemi po druhé

Dokonce i americký velitel jugoslávské operace generál Wesley Clark, přiznává v uniklém videu, že se jedná o dlouhodobý plán na postupné zničení sedmi různých zemí během pěti let. Říká v něm: "Obdržel jsem toto sdělení seshora, z kanceláře sektretáře obrany. Jedná se o plán na pět let. Začneme s Irákem, pak přijde na řadu Sýrie, Libanon, poté Libye, Somálsko, Súdán a pak se tam vrátíme po pěti letech ještě jednou a vyřídíme Írán." Když toto slyšíte od Wesleyho Clarka, skutečně pak ještě potřebujete, aby Vám to napsali v českých novinách? 

Potápějící se loď

 Pokud Vám to celé nedává smysl, vězte, že válka je posledním způsobem, jakým se Spojené státy mohou udržet nad vodou, zatímco se jejich loď nezadržitelně potápí. Centrum světové ekonomiky i technologií leží v jihovýchodní Asii, Američané nakupují od Číňanů (360 mld USD v roce 2010), ale Číňané nenakupují od Američanů (90 mld USD). Nicméně USA v podstatě zadarmo dováží zboží ze zbytku planety, až na to, že Japonci, Číňané ani Íránci už dolary nechtějí. Na potvoru však, jedni mají technologie, druzí mají technologie i zboží a třetí mají plyn i ropu. Jen když si vezmete telekomunikační technolofie, tak 45 z 50 největších telefonních operátorů na planetě používá čínský hardware firmy Huawei. Čínský premiér Wen Jibao vykreslil obrázek nanejvýš jasně, když napsal, že "z USA se stal globální parazit tisknoucí neomezené množství dolarů, které vyváží výměnou za dovezené zboží, a tudíž kupují pro Američany opulentní životní úroveň tím, že okrádají zbytek světa."

Výhody války 

Válka má tu výhodu, že pokud ji vyhrajete, můžete ostatním vnutit vlastní podmínky. Které jsou tak nevýhodné, že by je od Vás v době míru nikdy nepřijali. A toto je také důvod, jak je možné, že 45 z 50 nejhorších diktatur na planetě je udržování s plným vědomím a podporou Spojených států. Tento novodobý nacismus však dobíhá do svého konce, protože dlouhodobě fungovat nemůže. A Írán má v ruce neobvyklou kartu: má šanci na to, aby poté, co Syrie pravděpodobně nápor zaplacených ozbrojenců neustojí, podobně, jako jej neustála Libye, má šanci, aby Írán, aby se planetárnímu terorismu Spojených států ubránil? Pravděpodobně ano. Vždyť Spojené státy prohrály dvě války po sobě, v Iráku a v Afghanistánu. K obraně Iránu však bude třeba přinejmenším politické podpory Číny a světové veřejnosti. 

Hlavní body celého plánu

A jak říká analytik Viktor Bourbaki, z jehož článku si s dovolením půjčím podstatné body:  

1/ "Implementace projektu Velkého Středního východu – spolu s citelnými škodami způsobenými Rusku a Číně – by byla klíčovou odměnou v rámci nadějí USA vyhrát vojensky velkou válku… Tento plán se stal široce známým díky publikaci v americkém časopise Ozbrojené síly, pod označením Petersova mapa. Motivací stojící za tím bylo vytlačit Rusko a Čínu z oblasti Středomoří a Středního východu, odstřihnout Rusko od jižního Kavkazu a střední Asie a odstavit Čínu od jejích nejdůležitějších energetických dodavatelů."

2/ "Vyplnění plánu Velkého Středního východu by zničilo vyhlídky Ruska na mírový a trvalý rozvoj, protože USA ovládaný jižní Kavkaz by vysílal šokové vlny do celého severního Kavkazu. Protože by nepokoje očividně vyvolaly síly muslimského fundamentalismu, je jisté, že převážně muslimské regiony Ruska by byly zasaženy."

3/ "Snahy USA podkopat stabilitu na Blízkém východě mohou částečně přispět k tom, že rekonstrukce regionu se zdevastovanou infrastrukturou by vyžadovala obrovské dolarové infuze, výsledkem čehož by bylo oživení americké ekonomiky." (A asi nemusím k Bourbakimu dodávat, že za situace, kdy Spojené státy trpí zadlužeností ve výši 100% svého HDP jim už ani nic jiného než rozpoutání války nezbývá, protože z takového dluhu se nelze vyhrabat. Zkuste Vy i manželka každý vydělávat 25 tisíc a přitom splácet hypotéku ve výši 50 tisíc.) 

4/ "V roce 2011, se americká strategie zaměřená na zachování globálního vedoucího postavení začala přeměňovat na mocenskou politiku, protože Washington předpokládá znehodnocování držení dolaru (státních úspor) jako jedno z řešení krize." Jinými slovy jedním ze způsobů, jak se zbavit svého dluhu by bylo, dolar jako měnu zcela potopit inflační politikou, v důsledku čehož by Čína, nejvetší světový držitel dolarových dluhopisů a Japonsko, největší světový držitel dolarových rezerv, mohli své dluhopisy a dolary definitivně vysypat do koše. Pokud jste to ještě nepostřehli, tak Čína peníze, které od Američanů utržila za zboží, Američanům přes dluhopisy zpátky půjčuje, aby tito mohli vůbec nějak fungovat a nezbrankrotovali.

Jak to souvisí s námí

A nyní tedy dost. Rýsuje se zde počátek velké války a my se můžeme ptát, zda s tím máme něco společného. Možná, že ano. Nakolik se války bojíme, podporujeme ji. Nakolik se jí nebojíme, buď je to dáno tím, že si jsme vědomi síly svého duševního tvoření anebo jí prostě soustředěním se na sebe sama a svoji přítomnost odmítáme dávat pozornost a význam, čímž ji rozpouštíme. Jsme jedno lidstvo. Nedělme se už na nás a na ně.  Pachatele a oběti. Tvořením představy, že tuto situaci lze vyřešit i jinak, nastavme vibrační pole na jinou, než válečnou možnost. Hledejme, kde se děje válka v nás. Nebude se pak dít ve vnějším světě. Najděme, kde v nás sídlí touha po ničení a bolesti. Kde v nás žije staré přesvědčení, že se staré scénáře musí znovu opakovat. Nemusí se už opakovat vůbec nic. Spojeným státům nezbývá než rozpoutat velkou válku a o tento cíl usilují už řadu let. Doposud se jim to nepodařilo. Možná se jim to ani nepodaří. A možná, že ten, kdo přispěje k tomu, aby se naplnil pozitivní scénář, je čtenář tohoto článku, který převezme za své vlastní konflikty, za svojí vlastní vnitřní válku zodpovědnost. Tvoříme nový svět, je to jisté, je to nezvratné. Otázkou se jeví být pouze, jaké množství bolesti a pochopení je ještě nutné odžít nebo v lepším případě pochopit, aby tento nový svět mohl přijít.