Kde sídlí lidské metavědomí?

Výzkum tzv. lucidního snění pomohl objasnit, které mozková centra se nám aktivují, když si uvědomujeme sebe samých. Oznámil to devítičlenný tým Michaela Czischa z Max-Planck-Institut für Psychiatrie v Mnichově (Německo). Prvním autorem článku byl jeho kolega Martin Dresler. Při bdění si vždy uvědomujeme sebe samých.

V spánku obvykle ne. Někteří lidé si však ve spánku přece jen během snu uvědomují, že sní. Označuje se to jako Lucido (jasné) či vědomé snění. Michal Czisch s kolegy nyní zobrazováním pomocí magnetické rezonance prokázal, že při lucidní vědomí se nám aktivují jisté konkrétní části mozkové kůry. Všechny souvisejí s funkcemi sebereflexe. Vědci stále nedokáží plně zviditelnit přechod od nevědomého stavu (jako je spánek) k vědomí. 

Nepomáhají ani nejmodernější zobrazovací metody. Problém je zejména v tom, že při hlubokém spánku je značně omezena základní činnost mozku. Když se pak probouzíme, specifická aktivita v pozadí opětovně získaného sebevnímání a vědomí během přechodu ze spánku k bdělosti se dá jen těžko odlišit od souběžného celkového "náběhu" mozkové aktivity. Členové týmu proto zkoumali zmíněné lucidně snící lidi. Tito lidé si během snu uvědomují, že sní, ale do jisté míry dokáží ovládat své sny. 

Během lucidního snění využívají paměť a vykonávají činnosti. A to vše v době, kdy nepochybně sní. 

"V průběhu normálního snu máme pouze velmi základní úroveň vědomí, prožíváme vjemy a emoce, ale nejsme si vědomi toho, že sníme. Pouze při lucidním snu získává snící jakýsi meta-náhled do jeho či jejího stavu, "vysvětlil Martin Dresler. S kolegy porovnal aktivitu mozku během lucidní období s jeho aktivitou změřenou bezprostředně předtím, během normálního snu. Na základě rozdílů vědci identifikovali příznačné mozkové aktivity lucidního vědomí. 

"Obecná základní mozková aktivita je podobná při normálním i lucidním snu. Avšak v lucidní stavu už za pár sekund výrazně stoupne aktivita v určitých oblastech mozkové kůry. Podílejí se na tom pravý dorzolaterální prefrontální kortex, kterému se běžně připisuje funkce sebehodnocení, dále frontopolární oblasti, odpovědné za vyhodnocování vlastních myšlenek a pocitů a nakonec zvlášť aktivní je v tomto ohledu precuneus, spojován se sebevnímáním, "konstatoval Michael Czisch. 

Tento výzkum sice především potvrdil výsledky dřívější, ale unikátní je v tom, že jako první zviditelnil neuronové sítě vědomého mentálního stavu. Tým Michaela Czischa uveřejnil tyto poznatky v časopise Sleep.

zdroj: https://tajemstvi.eu/kde-sidli-lidske-metavedomi.a471.html