Nyos: Africké jezero smrti

V Kamerunu, mezi skalnatými horami a zelenými pláněmi se nachází přibližně dva kilometry dlouhé jezero. Krajina i jezero lákají svoji krásou turisty, ale pozor! Jezero je tichým zabijákem.

O jezeře

Nyos, jak se kamerunské jezero nazývá, má dnes přezdívku jinačí. Domorodci mu neřeknou jinak, než vraždící jezero. Dříve jezero strach nešířilo, to se ale změnilo 21. srpna 1986. Tento den navždy změnil životy tamějších obyvatel. Zničehonic totiž zemře 1746 lidí. Přes dvacet tisíc lidí skončí v nemocnicích s vážnými zdravotními problémy a uhyne na 3 500 zvířat. Smrtící zóna se táhne do okolí 25 kilometrů od jezera. Vesnice Nyos, Su-Bum a Cha zůstávají zcela prázdné. Tragédii přežívá jako zázrakem jen jeden jediný člověk.

Chemické pokusy

V postiženém okolí není nikdo schopen říci, co se vlastně stalo. Z lidí, kteří žili na březích jezera, nezůstal na živu téměř nikdo, kromě jedné ženy. Ta si ale prý na okolnosti tragédie vůbec nevzpomíná. Ti, kteří bydlí dále od jezera, na úpatí kopců, mají větší štěstí. Vyváznou živí, ale přesto s následky, které si ponesou až do konce života. Ani tito lidé, když se jich vyšetřovatelé vyptávají, však nezpozorovali nic zvláštního. Tamější řidič vyšetřovatelům říká, že lidé z okolí věří, že tam Američané testovali chemické zbraně. Nasvědčovala by tomu událost, že krátce po této události kamerunská vláda oblast hermeticky uzavírá. Je možné, že pouze chce zjistit, co se u jezera Nyos stalo. Třeba opravdu chce jen zjistit, co se u jezera stalo. Nachází se tu ale také velký otazník, zda kamerunská vláda nechce ukrýt skutečný důvod katastrofy. Objevují se tu však další otázky s tímto spojené. Je například při nejmenším velmi zvláštní, že si lidé myslí, že za to mohou Američané. Proč právě oni? Možná se s nimi setkávají.

Tajemství jezera smrti

Tři dny po katastrofě se uzavřené místo otevírá pro chemiky a vědce, aby zjistili, co se onoho dne vlastně stalo. První, čeho si každý povšimne, je zvláštně zabarvená hladina jezera. Místo temně modré hladiny jezera vědci hledí na rudě zabarvenou vodní plochu. Všichni se pouští do práce, aby zjistili, co se stalo. Brzy se ví více. Jezero podle všeho vybuchlo! Nikdo však nechápe, jak k tomu mohlo dojít, neboť tento jev nebyl zpozorovaný nikde na světě. Něco podobného bylo možná zaznamenáno ale ještě na dvou dalších kamerunských jezerech. Tato oblast se něčím liší od ostatních, čím, to zatím nikdo neví. Provádějí se další výzkumy.

Tikající bomba

Nikdo nechápe, proč se podobný jev nenachází nikde jinde na světě. Proto se provádějí četné výzkumy. Po mnoha letech zkoumání vědci přicházejí se závěrem. Za smrt všech lidí a zvířat může oxid uhličitý! 
Jezero se má nacházet totiž v aktivní sopečné oblasti. Místy má dokonce mít hloubku okolo 200 metrů. Těžký plyn se má držet pod hladinou, kde je stlačen ohromným tlakem. Ten je třikrát vyšší než v láhvi sektu. Stačí jen velmi málo, aby plyn z jezera unikl. Vědci při výzkumu zjišťují, že jezero v osudný den opustilo více než milion kubických metrů jedovatého plynu. Nikdo ale neví, proč se tak stalo.

Plyn ze sopky

Do dnešních dnů se nepodařilo s jistotou zjistit, co obrovský výron plynu způsobilo. Jedna z mnoha teorií hovoří o tom, že za to může velká bahenní lavina, která se náhle sesunula do jezera. Měla tak narušit stabilní vodní vrstvy, a tak plyn měl volnou cestu k hladině a z ní přímo do vzduchu. Protože je plyn těžký, šířil se nízko nad hladinou jako tichý vrah. Další teorií je, že rovnováhu pod hladinou mohla rozbouřit také menší sopečná erupce.<{r>Po této teorii se francouzští inženýři pokoušejí čeřit hladinu vodními čerpadly. Chtějí zabránit tomu, aby se plyn hromadil pod hladinou. Otázkou však stále zůstává, proč právě kamerunská jezera mají tyto zvláštní vlastnosti, které způsobují smrt. 
Na celém světě najdeme mnoho zvláštních jezer, ale u žádného se nikdy nestala taková tragédie. Snad se opravdu zjistila skutečná příčina tragédie…

zdroj: https://pravdu.cz/jezera/nyos-africke-jezero-smrti