Zmatky kolem soch na Velikonočních ostrovech

National Geographic slavnostně oznámil, že američtí vědci objevili záhadu přesunu velikonočních soch. Jenomže tuto „záhadu“ spočívající v přesunu soch tažených ve svislé poloze skupinami lidí na lanech objevil dávno předtím Pavel Pavel.

Podivné kamenné hlavy zírající do dáli z Velikonočního ostrova Rapa Nui (Velká země) zná téměř každý. Mnoho Čechů si také dobře pamatuje oslavy toho, že je v 80. letech rozhýbal český inženýr Pavel Pavel. Podle ostrovní tradice tyto sochy v dávných dobách „chodily“. Ostrované neměli k dispozici ani tažná zvířata, ani vozy. Český koumák se toho chytil a podařilo se mu to v praxi prokázat. Řekneme, že archeologové Terry Hunt a Carl P. Lip prostě o Pavlovi nevěděli a objevili objevené a teď se tím chlubí. Trošku trapas, ale stát se to může. Česká verze NG si naštěstí faux pas povšimla a český objevitel se v jejím vydání vyskytuje.

Většina sochy byla pod zemí

Tím ale nejasnosti kolem soch nekončí. Hlavy totiž nejsou pouhé hlavy s krátkými trupy, jak jsme si dosud mysleli. Na internetu kolují fotografie z nedávných výzkumů, které ukazují, že některé sochy maoi mají poměrně dlouhá těla zakopaná do země. Vypadá to dosti neuvěřitelně. Ale o „fake“ nejde. Některé sochy mohly měřit víc než 10 metrů a vážit 80 tun. Viz následující foto:

Experimenty s malými replikami jsou nepřesvědčivé, protože neosvětlují umění, kterým by museli domorodci vládnout, aby pohybovali se svisle stojícími 10metrovými sochami s poměrně vysokým těžištěm. Model, který použili Američané, ukazuje poměrně nízkou, robustní sochu, která má těžiště hodně při zemi. Vykopávky, které odhalily, že ostrované ukládali větší část soch pod zem, provádí soukromá výzkumná společnost, která na svých stránkách fotografie prezentuje a datuje do léta 2011. Jedná se o Easter Island Statue Project. Na zádech soch se pod zemí dochovaly unikátní petroglyfy. Podle badatelů jde o komplexní symbol, který byl nalezen také u mnoha dalších soch a měl by se vztahovat k slunci a duze. Vědci doufají, že tyto rytiny by mohly pomoci odhalit tajemství soch. Archeologové pracující pro projekt EISP vykopali zatím jenom dvě sochy.

Technik a experimentální archeolog Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Postavil několik modelů na ověření svých úvah. V roce 1981 vyrobil 20 tun těžký betonový model a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. Skutečný objevitel „chůze“ soch je tedy zjevně on.

V roce 1986 pozval Pavla na ostrovy sám slavný badatel Heyerdal, kde Čech experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Američtí badatelé Hunt a Lip použili při svém experimentu skupinu 18 lidí. Podle nich na rozhýbání sochy mohly stačit tři skupiny domorodců se třemi lany. Nebyla to určitě hračka, protože museli sochy přesunout z lomu na místo vzdálené asi 20 kilometrů. Hunt a Lipo vydali o „své“ teorii v roce 2011 knihu s názvem The Statues That Walked. Jejich replika vážila pět tun a měřila na výšku asi tři metry. Cesta od lomu je dodnes lemována desítkami ležících soch, které na svou základnu nikdy nedorazily. Transportem soch se vědci zabývají dlouho a většina se domnívá, že je domorodci sochy táhli na dřevěných saních nebo je kutáleli na kmenech stromů.

Mana, mimozemšťané a kult předků

Rapanujci vytvářeli sochy ze sopečného kamene v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku a vztyčili jich asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo lemují cestu na kamenné plošiny ahu, z nichž měly shlížet do vnitrozemí. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století. Většina je asi 3,5 m vysoká, najdou se však i takové, které měří až 12 m a váží až 90 tun. Obří kamenné sochy patřily kdysi mezi světové záhady. Podle tradice byly sochy přesunuty za pomocí many, magické síly panovníků. Tou silou prý disponovaly sochy v době, kdy měly ještě korálové oči, a jejich mana sloužila k ochraně ostrovu. Erich von Däniken přišel s teorií, že malá skupina inteligentních bytostí uvízla na ostrově a učila domorodce stavět sochy. Velikonoční ostrov byl údajně kdysi součástí ztracené civilizace létajících strojů. Vědci ovšem zastávají názor, že moai mají zcela jednoduché vysvětlení, jsou spřízněné s podobnými tradicemi kultu předků rozšířených v celé Polynésii.

zdroj: https://pravdu.cz/velikonocni-ostrovy/zmatky-kolem-soch-na-velikonocnich-ostrovech