Druhy lidí podle stavu mysli

"Víra bytostí, podle jejich přirozenosti, bývá trojího druhu - založena v Čistotě, Vášni, nebo Nevědomosti. Slyš o tom." Bhagavadgíta 17.1.

Na úvod této kapitoly chci opět upozornit, že se neustále pohybujeme v subjektivním světě. V předchozí kapitole bylo uvedeno, že svět, tak jak jej prožívám je pouze představou vytvořenou díky úžasným schopnostem mysli. Dále jsem se snažil vysvětlit, že rozdělení představy na "Já" a okolní svět je pouze konstrukcí mysli a je logičtější uvažovat za "Já" zdroj mysli, pozorovatele, který si celou představu uvědomuje. Třetí omyl upozornil na to, že pouze stav mysli je odpovědný za lidské chování a prožívání života. Nyní se podívejme na to, jak se dá subjektivní svět prožívat.

** Nevědomá bytost **

"Lidé s povahou démonů nevědí co činit a co nečinit. Není v nich znalost čistoty, nemají dobré chování a postrádají pravdivost." Bhagavadgíta 16.7.

Nevědomá bytost žije v neochvějném přesvědčení, že prožívaný svět je skutečný a ona je hmotným tělem, žijícím v hmotném světě. To znamená, že nevnímá rozdíl mezi světem objektivním a světem subjektivně prožívaným. Z této situace vychází následující vlastnosti. Spokojenost a štěstí vychází z pokrytí potřeb těla, a proto se nevědomá bytost snaží hromadit majetek a zahrnovat smysly slastmi. Bohužel v mnoha případech okolní podmínky neumožní člověku naplnit své tužby, a tak potom člověk žije v pocitech nenaplnění, znechucení a ohrožení. Tato dlouhodobá zátěž mysli vyvolává různé duševní problémy a poruchy. A tyto nové problémy zase zatíží již tak dost poškozenou mysl a mohou vést až k různým společenským a zdravotním problémům. Subjektivně lze stavy nevědomé bytosti popsat jako život ve zkreslené představě, rozpolcené pocitem ega tj. "Já jsem tělo". Tato představa je neustále proměnlivá, zatížená mnoha svazujícími vztahy a málokdy korespondující s přáními a touhami. Navíc tělo je pouze dočasné a neustále se blížící smrt je problém, se kterým se nikdo nevědomý nemůže skutečně vyrovnat. Díky tomu dochází k dalšímu pokroucení představy a je jen otázkou, jak dlouho bude tento proces narůstat, až se stane neúnosným a jaké řešení si nakonec bytost zvolí.

** Hledající bytost **

"Uvědoměním si toho, co je výše než rozum, pevným setrváním myslí ve svém Já, znič nepřítele ve formě touhy, kterého je těžko pochopit." Bhagavadgíta 3.43

Hledající bytost je ta, která se snaží poznat sebe a povahu světa a obrátila pozornost od objektivního světa k jeho subjektivnímu prožívání. Za pomoci mnoha metod může tato bytost postupně odstraňovat všechny omyly své mysli, a tak spočívat v čím dál větším klidu a spokojenosti. Hledajícími jsou všichni, kdo se obrátili k náboženským systémům, protože v jejich předpisech a rituálech jsou zakódována řešení všech složitých situací. Po vynaložení dostatečného úsilí dojde ke zlomu, kdy se prolomí v mysli zakódované bloky a dojde k uvědomění si skutečného stavu bez základních omylů. Takto hledající bytost dosáhne cíle a stane se bytostí osvobozenou. Nutno podotknout, že tento popis je věcný, ale naprosto nepopisuje stavy a změny, které probíhají v mysli a subjektivním prožívání světa. Duchovní cesta je neustálý boj mezi egem a snahou poznat mysl čistou, bez vykonstruovaného ega. Pokud je snaha efektivně zaměřená na zničení všech projevů ega a dojde k dostatečnému pokroku, potom získá bytost prožitek stavu bez ega. Tento pocit je nepopsatelný, pocit naprosté svobody a z ní plynoucího nezávislého štěstí. Kdo tento pocit neprožil, ten si ho nikdy nedokáže představit, a pokud má dojem, že ví nebo tuší, potom se stále hluboce mýlí. Tento prožitek je sice dočasný, ale bytost zná cíl a také jasně vidí to, co ji od něj odděluje a dokončení osvobozovacího procesu je na dosah. Dosažení cíle je trvalé setrvání v naprosté svobodě od pomíjivé představy včetně těla. To znamená trvalé nekončící štěstí a spokojenost.

** Osvobozená bytost **

"Takové blaho, které pocítí ve svém Já ten, jehož mysl není poutána k vnějšímu světu, cítí stále ten, kdo svým Já setrvává v Brahma" Bhagavadgíta 5.21. 

Osvobozená bytost je ta bytost, která na základě svého duchovního cvičení dosáhne odstranění obou základních omylů vnímání a prožívání světa. Tato bytost si následně svět uvědomuje jako proměnlivou představu zprostředkovanou schopností mysli a sebe vnímá jako nehmotný zdroj mysli, pozorovatele, který sleduje to, co se v mysli a v myslí vytvořené představě odehrává. Tato bytost vnímá celou představu jako obraz a také se k této představě jako k obrazu chová. Nerozděluje obraz na "Já" a okolní svět, nerozlišuje, zda část obrazu je dobrá a část špatná, nelpí na vlastnictví věcí v obraze a nemá touhu žádným způsobem obraz měnit. Pokud se rozhodne vykonat nějakou činnost, potom si neplánuje, jak by měl obraz následně vypadat, ale počká, jak celá akce dopadne a klidně pozoruje průběh a přijme jakýkoli výsledek činnosti. Taková bytost je neustále šťastná a spokojená, nezávisle na tom, co se v daném okamžiku v představě děje. Důvodem je dokonalé uvědomění si skutečného subjektivního stavu mysli, její naprosté ovládnutí a odstranění všeho rušivého nebo svazujícího.

zdroj: https://probuzeni2012.webnode.cz/news/druhy-lidi-podle-stavu-mysli-/